Každý z nás ho zná. Tedy ne osobně, nikdo totiž nikdy neviděl, jak vlastně Cimrman vypadal. Víme jen, že měl neobvykle dlouhý krok a to konkrétně 90 centimetrů přesně. Dále pak měl na pravé tváři výraznou jizvu ve tvaru písmene T, jelikož jako malý spadl na traverzu ve tvaru písmene T. Jak ale došlo ke zrodu tohoto českého velikána světových rozměrů?
Bylo to v jisté nealkoholické vinárně U pavouka. Jednalo se o rozhlasový pořad Československého rozhlasu minulého století. Původní Jára Cimrman byl řidič parního válce, který vytvářel umělecké objekty tím, že přes ně se svým válcem přejížděl.
U zrodu tohoto českého velikána byl Miloň Čepelka, Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak a také Jiří Šebánek. Stalo se tomu tak v roce 1966. Tito čtyři pánové se dohodli následujícím způsobem: Každý z nich sepíše divadelní hru, mimo Miloně Čepelku, který koupí novému divadlu oponu. Tak se i stalo, tedy kromě opony, kterou divadlu pan Čepelka dodnes nepořídil.
Jako první vznikla hra Zdeňka Svěráka „Akt“. Jednalo se o hru jednoaktovou, poměrně krátkou. Jako nouzové doplnění zbývajícího času vznikla první přednáška o Járovi Cimrmanovi. Přednáška i divadelní kus se pak těšili takovému ohlasu, že se vědecké sympozium stalo součástí všech dalších her divadla Járy Cimrmana. Následovala hra „Vyšetřování ztráty třídní knihy“ od Ladislava Smoljaka a hra „Domácí zabijačka“ od Jiřího Šebánka. Ta byla časem stažena z repertoáru divadla na autorovu žádost. Všech zbývajících 13 her pak již psala dvojice autorů Svěrák, Smoljak dohromady. Jedná se konkrétně o hry:
· HOSPODA NA MÝTINCE
· VRAŽDA V SALÓNNÍM COUPÉ
· NĚMÝ BOBEŠ
· CIMRMAN V ŘÍŠI HUDBY
· DLOUHÝ, ŠIROKÝ A KRÁTKOZRAKÝ
· POSEL Z LIPTÁKOVA
· LIJAVEC
· DOBYTÍ SEVERNÍHO PÓLU
· BLANÍK
· ZÁSKOK
· AFRIKA
· ŠVESTKA
· ČESKÉ NEBE
Takto byl vytvořen český fenomén, o kterém se dnes po více než padesáti letech jeho existence ví po celém světě.